Definice
1) Rozdělení žánrů (v různých druzích umění) podle stylů bylo typické pro klasicismus – je uvedeno v díle Nicolase Boileaua Umění básnické. Vysoký styl pracoval jen s urozenými postavami. Náměty byly z antiky.
2) Již v antice se rozlišovaly vysoký, střední a nízký styl. Doporučovalo se tyto styly v promluvě střídat. Styly byly v umělecké tvorbě provázány z žánrovými formami, tyto vazby narušily romantismus i pozdější směry.
3) Lze tak označit pečlivý styl výslovnosti při slavnostních příležitostech či ztížených podmínkách
Příklady použití.
Příklady použití
1) óda, epos, tragédie
2) „Sloh vyšší jest účinek živé a svobodně smyslící fantasie, citu nejsilnějšího. Mluva jest smyslná, figurná (…). Panuje nejraději v básnictví, na fantasii a citu založeném, pročež jen básně tím slohem v celosti psány býti mohou, jako ódy, hymny aj. Ne v prose, např. v listu kancelářském nikdy místa míti nemůže. V řečnictví častější jest.“ (J. Jungmann, Slovesnost)
3) proslovy Marka Ebena
Dělení slova
vy!so!ký styl
